Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

ICT vzdělávání 2. lekce

ICT a vzdělávací proces

 Pojem informační a komunikační technologie (ICT) je mladý, byl prvně použit v roce 1997 v jakési zprávě pro britskou vládu. Pojem se vžil a jeho frekvence používání vzrůstá s vývojem nejnovějších technologií, s výrazným nárůstem jejich výroby a tedy i nabídky. K nejširší implementaci ICT dochází v komerční sféře, v telekomunikacích, průmyslu, vědě a výzkumu, ve službách apod.

 Implementace ve vzdělávacím procesu za těmito oblastmi zaostává. Důvodů jistě nalezneme celou řadu. Já zde zmíním pouze tři

  • Vysoké pořizovací náklady, jejichž návratnost je dlouhodobá a rozpočty na školství se v sice v různých zemích liší, ale přesto jsou oproti jiným resortům nízké.
  • Sociální aspekt vzdělávání, které je tradičně založeno na osobním kontaktu mezi učitelem a žákem.
  • Nutnost vzdělávání učitelů ke zvládnutí nových technologií a v nutnosti tvorby přípravy svých předmětů pro nové technologie.

 O výhodách ICT již bylo řečeno mnohé, zmínil bych jen

  • Obrovský přístup ke zdrojům informací a to jak obecných tak i těch „školních“.
  • Interaktivností vzdělávacího procesu, lze získat zpětnou vazby mezi žákem a učitelem. Zvláště bych zmínil projekty tzv. digitální třídy. Učitel může při použití vhodného software pracovat s celou třídou, skupinami žáků nebo s jednotlivými žáky.
  • Distanční vzdělávání i testování znalosti žáků (Moodle příp. jiný SW).

 Informační technologie nejsou zadarmo

 Každý učitel, každý ředitel v současné době touží po nejnovějších technologiích, kterým v tomto kurzu říkáme „vzdělávací technologie pro 21 století“, chce je ovládnout a pomocí nich nalévat studentům do hlav vědomosti.

Někdy jsou očekávání přehnaná, jindy mají blízko k realitě,  ale vždy se jedná o zařízení, která jsou pro poměry našeho školství velmi drahá. Z omezeného a často seškrtaného rozpočtu  školy je těžko pořídíme a když, tak v nedostatečném množství. Jaká jsou možná řešení?

 Teorie tlaku a tahu

 Doc. Zounek uvádí ve své prezentaci jako motivy pro užívání ICT pojmy tah a tlak. Uvádí, že „tah je nejvýznamnějším motivačním činitelem“ a dále, že „vedení školy je důležitým faktorem úspěšného využívání  ICT ve škole“. Já bych doplnil že i faktorem úspěšného získávání ICT pro školu. 

Významným způsobem získávání prostředků pro pořízení technologií pro 21 století jsou granty a projekty.  Bez projektů a grantů, které vypisují kraje i centrální orgány (MŠMT i jiná ministerstva), jen těžko získáme technologie pro 21 století. Významným zdrojem jsou prostředky z evropských fondů. Pokud dokážeme zpracovat kvalitní návrh projektu nebo se jako škola dostaneme do řešitelského kolektivu specializovaného projektu některého kraje nebo ministerstva, máme vyhráno.

Teorie tlaku a tahu platí i při získávání prostředků pro ICT. Je potřeba, aby „tahoun“ vyvíjel tlak na správném místě.   

 Umíme ICT využívat?

 J.Zounek uvedl v závěru své prezentace klíčovou myšlenku : „dovednost ovládat ICT je něco jiného než dovednost využívat je v pedagogickém procesu“.

„Oživit“ moderní technologie neumíme všichni stejně. Na každé škole můžeme vidět, že interaktivní tabuli některý učitel využívá téměř ve stylu tabule – křída, zatímco jiný kolega dokáže vykouzlit poutavé lekce, při nichž se studenti nebo žáci nenudí. 

Nechtěl bych vás ani já nudit, ale přesto si dovolím uvést zde několik příkladů ze své školy. Vezměme si výuku mikroprocesorové techniky. Pokud zůstaneme pouze u výkladu, co je ALU, co je řadič a jak funguje paměť, i s hezkými obrázky na interaktivní tabuli, studenti se brzy otráví a „vypnou příjem“.

 Jestli ale učitel dokáže strhnout žáky například tím, že použije vývojové prostředky, které jsou obvykle k dispozici jako freeware, ke konstrukci jednoduchých robotů s mikroprocesory, naučí je programovat tak, aby je poslouchali a vykonávali některé jednoduché funkce, bude to pro studenty zajímavá hra a naučí se při tom i tu méně záživnou teorii a hlavně získají praktické zkušenosti.

 Ještě mi prosím dovolte jeden příklad. Naše střední škola v rámci evropského projektu vybudovala, především díky nadšení paní ředitelky, 3D spektroskopickou laboratoř, čili špičkovou technologii v tomto oboru. Grafiku a teorii 3D vyučuje významný odborník. Přesto, že výuka začíná od sedmi hodin ráno, je pozdní příchod výjimečný a studenti jsou natěšení, kdy už si sami budou moci programovat své 3D objekty, 3D průchod prostorami školy nebo vlastního bytu.

Učení studentů je zde tedy silně ovlivněno vnějšími podněty špičkové ICT a významnou pozicí učitele, což  odpovídá klasickému paradigmatu moderního vzdělávání.

Ještě k motivaci

 V několika příspěvcích zaznělo, jaký je vztah učitele k práci a jejímu odměňování.

Učitel je zvláštní druh Homo Sapiens, je ve většině případů workholikem a jeho pracovitost není ovlivňována jeho odměňováním.

Jak je to ale s jeho současnou společensko prestiží?  Na to už si odpovězme každý sám.


    nikdo zatím nehodnotil

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Poznámka - doplňte nadpis blogu, jinak je velmi špatně dostupný.

  2. avatar

    Ten tah a tlak doc. Zounka mi připomněl Deset doporučení pro školu 21.st. podle IDEO - vřele doporučuji. S jednou věcí nesouhlasím. Projekt není všelék a určitě nestačí. Já vám rozumím. Chcete říct, že vám umožní získat náskok před konkurencí. Ano, školy si teď budou konkurovat a prát se o žáky. Je smutné na druhou stranu pozorovat, jak se mnozí (hlavně na vysokých školách) živí granty, které produkují již zcela bez skutečného obsahu.

  3. avatar

    Jedna stručná poznámka ke dvěma větám:


    1. "Významným způsobem získávání prostředků pro pořízení technologií pro 21 století jsou granty a projekty..." (ing. Davídek)



    2. "S jednou věcí nesouhlasím. Projekt není všelék a určitě nestačí. Já vám rozumím. Chcete říct, že vám umožní získat náskok před konkurencí." (dr. Brdička)




    I dr. Schweitzer, který chtěl postavit nemocnici v Lambaréne, nebo H. Schliemann, který chtěl najít Tróju, musel získat finanční prostředky. Projekty a granty jsou jedním ze způsobů, jak o finanční krytí pro rozvoj vzdělávání ve škole a zkvalitnění výuky požádat.



    Nejde vůbec o konkurenci a nějaký náskok. Když vyučující chce žáky kvalitně připravit pro budoucí povolání a ví, jaké prostředky k tomu potřebuje, aby jeho vyučování mělo vhodnou úroveň a smysl, potřebuje mít i odpovídající vybavení a měl by existovat a existuje způsob, jak je získat. Běžné firemní prostředí tvoří zisk, ze kterého si platí nová zařízení, software, zaměstnance, inovuje a drží krok s konkurencí. Tam konkurence je. "Pryč s klímotem již u kormidla lodi: kdo chvíli stál, již stoji opodál...." Jan Neruda, Zpěvy páteční.



    Pokud někdo získá grant nebo finance na jeho projekt, snaží se získané prostředky co nejlépe využít a ve školství z toho mají prospěch především žáci, kteří jsou připravovaní pro použití jejich získaných znalostí a umu v praxi. А žáci mají přirozeně zájem o studium ve škole, která učí kvalitně, ale nemusí to být pojmenováno jako konkurence.

  4. avatar

    S panem Brdičkou vedeme již chvíli dilema na téma projektů pro financování ICT ve školách.
    Z mého pohledu je to dobrý způsob - musím si umět říci co chci dosáhnout, promyslet jak to udělám a kdo mi v tom může pomoci, vím , že mám na realizaci daný čas a peníze (!). Nejde tedy o bezedné nalévání peněz do školy, ale o cílenou podporu učitelů, žáků a doplnění potřebné infrastruktury.
    Jinou věcí pak může být fakt, že škola přistoupí k věci ryze formálně, ale jako se vším - je to v lidech.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.