Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Pedagogická kybernetika-3.týden

Kybernetická pedagogika

Reflexe na počítačové hry

Trocha historie

Se zájmem jsem si poslechl přednášky pánů M. Procházky a C. Broma v on-line lekci. Okamžitě se mně při nich vybavila asociace s dávnými šedesátými léty, kdy jsem s jako čerstvý mladý asistent spolupracoval s Pedagogickou fakultou na výzkumném úkolu „Kybernetická pedagogika“. Tehdy byl vedoucím katedry pedagogiky (možná byl název trochu jiný) Prof. M. Lánský, a dalším spolupracovníkem, kterého si ještě pamatuji byl doc. R. Palouš. Oni tehdy na výzkumném úkolu řešili problematiku teorie učení a my s malým kolektivem na Elektrotechnické fakultě jsme konstruovali v rámci tohoto projektu jednoúčelová zařízení pro testování znalostí žáků i pro vlastní výuku, pro podporu těchto teorií. Těmto zařízením se tehdy říkalo „vyučovací stroje“. Počítače tehdy ČSSR nebyly. Výzkumný úkol trval do roku 1968 až 69, tedy do invaze vojsk. Prof. Lánský v té době odešel na univerzitu do rakouského Lince, doc. Palouš a někteří další nesměli učit.

Postupem času se objevily první jednoduché počítače nebo spíše kalkulátory (ZX Spectrum), Agropodnik Slušovice koncem 70. let produkoval spoustu počítačů řady PC AT, až se později začaly dovážet PC a jejich komponenty ze zahraničí. 

PC hry

O každé vývojové etapě se lidstvo domnívá, že její technologie jsou na úrovni. Naše etapa není výjimkou. Současné  počítače mají dvě, čtyři i více výpočetních jader, výpočetní výkon představuje miliardy operací za sekundu, grafické karty jsou dokonalé; vše je tedy připraveno pro komerční produkci stále dokonalejších počítačových her. Největší rozvoj zaznamenaly tzv. volnočasové hry.

Syn manželky, gymnazista, 18 let, mně pyšně ukazoval své nové hry, různé dokonalé střílečky, šermovačky apod. Tráví u nich hodiny, často hraje i se svými kamarády on-lin hry do jedné až dvou v noci. Gragiky her jsou dokonalé, ale jinak mě nezaujali. V jeho očích jsem tedy propadl. Já zůstanu u svého licitovaného mariáše, který hraji když přijdu vyčerpaný z výuky.

Výukové hry  

Pánové Procházka a Brom mně uvedli do oblasti, o kterých jsem měl povědomí jen matné. Počítačové hry pro vzdělávání považuji za velmi záslužný obor, ale nedokážu dohlédnout jak je pro firmy komerčně  zajímavý a jak je rozlehlý vzhledem k šíři vzdělávání třeba jen na základních školách. V této souvislosti se ani příliš nedivím, že se v jedné partii prezentace hovořilo o tom, že počítačové hry pro školství jsou stále  popelkou. Pevně věřím, že některé uvedené hry, např. Sim City, Europa Universaris, příp.  programovací jazyky pro vytváření počítačových modelů se stanou významným krokem k podpoře vzdělávání pomocí počítačových her.

Závěrem

Moje 7-letá vnučka má ve druhé třídě předmět IKT, ve kterém se zábavnou formou seznamují se základy ovládání počítačů. Ukázal jsem jí počítačovou hru pexeso. Byle nadšená a stále chtěla dosahovat  lepšího skóre. Doufám, že jsem zasel pozitivní semínko k oblibě PC her ve vzdělávání.


ICT vzdělávání 2. lekce

ICT a vzdělávací proces

 Pojem informační a komunikační technologie (ICT) je mladý, byl prvně použit v roce 1997 v jakési zprávě pro britskou vládu. Pojem se vžil a jeho frekvence používání vzrůstá s vývojem nejnovějších technologií, s výrazným nárůstem jejich výroby a tedy i nabídky. K nejširší implementaci ICT dochází v komerční sféře, v telekomunikacích, průmyslu, vědě a výzkumu, ve službách apod.

 Implementace ve vzdělávacím procesu za těmito oblastmi zaostává. Důvodů jistě nalezneme celou řadu. Já zde zmíním pouze tři

  • Vysoké pořizovací náklady, jejichž návratnost je dlouhodobá a rozpočty na školství se v sice v různých zemích liší, ale přesto jsou oproti jiným resortům nízké.
  • Sociální aspekt vzdělávání, které je tradičně založeno na osobním kontaktu mezi učitelem a žákem.
  • Nutnost vzdělávání učitelů ke zvládnutí nových technologií a v nutnosti tvorby přípravy svých předmětů pro nové technologie.

 O výhodách ICT již bylo řečeno mnohé, zmínil bych jen

  • Obrovský přístup ke zdrojům informací a to jak obecných tak i těch „školních“.
  • Interaktivností vzdělávacího procesu, lze získat zpětnou vazby mezi žákem a učitelem. Zvláště bych zmínil projekty tzv. digitální třídy. Učitel může při použití vhodného software pracovat s celou třídou, skupinami žáků nebo s jednotlivými žáky.
  • Distanční vzdělávání i testování znalosti žáků (Moodle příp. jiný SW).

 Informační technologie nejsou zadarmo

 Každý učitel, každý ředitel v současné době touží po nejnovějších technologiích, kterým v tomto kurzu říkáme „vzdělávací technologie pro 21 století“, chce je ovládnout a pomocí nich nalévat studentům do hlav vědomosti.

Někdy jsou očekávání přehnaná, jindy mají blízko k realitě,  ale vždy se jedná o zařízení, která jsou pro poměry našeho školství velmi drahá. Z omezeného a často seškrtaného rozpočtu  školy je těžko pořídíme a když, tak v nedostatečném množství. Jaká jsou možná řešení?

 Teorie tlaku a tahu

 Doc. Zounek uvádí ve své prezentaci jako motivy pro užívání ICT pojmy tah a tlak. Uvádí, že „tah je nejvýznamnějším motivačním činitelem“ a dále, že „vedení školy je důležitým faktorem úspěšného využívání  ICT ve škole“. Já bych doplnil že i faktorem úspěšného získávání ICT pro školu. 

Významným způsobem získávání prostředků pro pořízení technologií pro 21 století jsou granty a projekty.  Bez projektů a grantů, které vypisují kraje i centrální orgány (MŠMT i jiná ministerstva), jen těžko získáme technologie pro 21 století. Významným zdrojem jsou prostředky z evropských fondů. Pokud dokážeme zpracovat kvalitní návrh projektu nebo se jako škola dostaneme do řešitelského kolektivu specializovaného projektu některého kraje nebo ministerstva, máme vyhráno.

Teorie tlaku a tahu platí i při získávání prostředků pro ICT. Je potřeba, aby „tahoun“ vyvíjel tlak na správném místě.   

 Umíme ICT využívat?

 J.Zounek uvedl v závěru své prezentace klíčovou myšlenku : „dovednost ovládat ICT je něco jiného než dovednost využívat je v pedagogickém procesu“.

„Oživit“ moderní technologie neumíme všichni stejně. Na každé škole můžeme vidět, že interaktivní tabuli některý učitel využívá téměř ve stylu tabule – křída, zatímco jiný kolega dokáže vykouzlit poutavé lekce, při nichž se studenti nebo žáci nenudí. 

Nechtěl bych vás ani já nudit, ale přesto si dovolím uvést zde několik příkladů ze své školy. Vezměme si výuku mikroprocesorové techniky. Pokud zůstaneme pouze u výkladu, co je ALU, co je řadič a jak funguje paměť, i s hezkými obrázky na interaktivní tabuli, studenti se brzy otráví a „vypnou příjem“.

 Jestli ale učitel dokáže strhnout žáky například tím, že použije vývojové prostředky, které jsou obvykle k dispozici jako freeware, ke konstrukci jednoduchých robotů s mikroprocesory, naučí je programovat tak, aby je poslouchali a vykonávali některé jednoduché funkce, bude to pro studenty zajímavá hra a naučí se při tom i tu méně záživnou teorii a hlavně získají praktické zkušenosti.

 Ještě mi prosím dovolte jeden příklad. Naše střední škola v rámci evropského projektu vybudovala, především díky nadšení paní ředitelky, 3D spektroskopickou laboratoř, čili špičkovou technologii v tomto oboru. Grafiku a teorii 3D vyučuje významný odborník. Přesto, že výuka začíná od sedmi hodin ráno, je pozdní příchod výjimečný a studenti jsou natěšení, kdy už si sami budou moci programovat své 3D objekty, 3D průchod prostorami školy nebo vlastního bytu.

Učení studentů je zde tedy silně ovlivněno vnějšími podněty špičkové ICT a významnou pozicí učitele, což  odpovídá klasickému paradigmatu moderního vzdělávání.

Ještě k motivaci

 V několika příspěvcích zaznělo, jaký je vztah učitele k práci a jejímu odměňování.

Učitel je zvláštní druh Homo Sapiens, je ve většině případů workholikem a jeho pracovitost není ovlivňována jeho odměňováním.

Jak je to ale s jeho současnou společensko prestiží?  Na to už si odpovězme každý sám.